Analýza
Problematické prvky reklamní komunikace
Čtyři hlavní problémy, které veřejnost vnímá v reklamě sázkových společností ve sportu.
Reklamní přesycení
Nejvíce vadícím prvkem není konkrétní forma ani tón, ale kvantita expozice. Dotazník ukázal, že 78,8 % respondentů označuje za nejvíce vadící prvek právě všudypřítomnost reklamy.
Propast mezi legálností a morálností
Tvrzení, že legálnost reklamy automaticky znamená její morální nezávadnost, získalo v dotazníku míru nesouhlasu 42,1 % — nejvyšší ze všech hodnocených výroků. Veřejnost tedy nerozpojuje „co je zákonné" a „co je v pořádku".
Odlišné vnímání forem reklamy
Pasivní branding (logo na dresu, název soutěže) je vnímán relativně mírně. Naopak využívání sportovců a celebrit jako ambasadorů sázkových kanceláří překračuje střed škály a je jedinou testovanou formou v průměru označovanou jako problematická. In-game kurzy a bonusy za registraci se střední hranici blíží. Web proto pracuje s diferenciací forem, ne s reklamou jako monolitem.
Slabá důvěra ve formální varování
Přibližně 42 % respondentů přiznalo, že varování na riziko závislosti při sledování přenosů ignoruje. Hodnocení efektivity varování bylo téměř rovnoměrně rozštěpeno (souhlas vs. nesouhlas). Formální minimum tedy samo o sobě nestačí.
Varování: funguje, nebo ne?
49,2 %
vnímá varování jasně
42,0 %
všímá si, ale ignoruje
8,8 %
nevšimlo si vůbec
Míra zaznamenání přesahuje 91 %, ale téměř polovina publika ho kognitivně vytěsňuje. Efektivita je rozštěpená: 38,3 % souhlasí s účinností, 37,5 % nesouhlasí.
Formální minimum nestačí
Přítomnost zákonem nařízeného varování nemusí automaticky vést k reflexi rizik. Proto je důležité hledat alternativy nad rámec zákonného minima.